V posledních letech patří k hojně diskutovaným tématům tzv. finanční gramotnost. Do značné míry to souvisí zejména s vysokým zadlužením mnoha lidí a s obrovským počtem osob v exekuci nebo osobním bankrotu. Příčinou tohoto stavu byla většinou právě nízká finanční gramotnost – velké procento dluhů vzniklo z důvodů zbytečných půjček, úvěrů s extrémními úroky nebo jednoduše kvůli neschopnosti řádně hospodařit s penězi. Domnívám se, že do budoucna je nezbytné, aby se posílila finanční gramotnost lidí a určitě by se o ní mělo hovořit i na školách.
Posílit finanční gramotnost u mladých lidí je nezbytné
Mnoho mladých lidí, kteří ještě nedosáhli plnoletosti, neumí s penězi dobře hospodařit. Do 18 let to ještě nemusí být žádná tragédie, nicméně jakmile je člověk plnoletý, hned si může vzít půjčku a zbytečně se zadlužit. Myslím si, že je proto nutné, aby se mladí lidé naučili hospodařit s penězi, uměli si vytvořit rozpočet nebo dokázali odolat nabídkám na různé půjčky – zvlášť pokud úvěr nezbytně nutně nepotřebují nebo by jej nebyli schopni řádně splácet. Cesta do dluhové pasti bývá hodně rychlá, naopak dostat se z dluhů může být někdy záležitost na celý život.
Výuka finanční gramotnosti by měla být součástí školních osnov
Ideálním řešením (které sice neeliminuje všechna špatná rozhodnutí), jež může ke zlepšení finanční gramotnosti výrazně napomoci, je zavedení její výuky přímo do školních osnov. Asi ne přímo jako samostatný předmět, ale mohla by být součástí např. základů společenských věd, občanské nauky nebo jiných předmětů. Úkolem školy nemá být pouze dostat do dětí a mládeže maximum znalostí, ale také je připravit na život – a právě finanční gramotnost je něco, co by měl každý dospělý člověk co nejlépe ovládat. Jedním z hlavních bodů by měla být dovednost vybudovat si dostatečnou finanční rezervu.
Největší vliv hraje rodina a výchova
Škola se sice na jednu stranu může snažit sebevíc, klíčovou roli ale stejně obvykle hraje rodina. Pokud mladý člověk vyrůstá v prostředí, kde si rodiče berou nesmyslné půjčky na dovolenou nebo na vánoční dárky, půjčují si u lichvářů a končí pak v dluhové spirále (v krajním případě i exekuci), může být i snaha školy marná. Učit se ale člověk může v každém věku, proto si myslím, že od věci nejsou ani kurzy finanční gramotnosti pro dospělé. Ty už se v současné době konají, bohužel pro spoustu lidí už je tak trochu pozdě. I tak se ale na nich mohou naučit spoustu věcí, které jim následně pomohou.
ČR se v této oblasti pomalu zlepšuje, stále je to ale málo
Pokud se podíváme do aktuálních statistik, tak poslední zpráva České bankovní asociace uvádí, že index finanční gramotnosti za rok 2019 u nás dosáhl 57 %. Pozitivní je bezpochyby to, že je to zatím nejvyšší číslo v historii měření, negativní je ale fakt, že je to pořád zoufale málo. Asi nikoho nepřekvapí, že nejvyšší finanční gramotnost mají lidé s VŠ vzděláním (66 %), naopak osoby se základním vzděláním nebo výučním listem mají jen 49 %.
Do budoucna je tak rozhodně na čem pracovat. Ať už půjde o práci středních škol, různých finančních poraden, neziskových organizací nebo jiných společnosti, finanční gramotnost se musí výrazně zvýšit. Zadluženost lidí v Česku je obrovská a počet osob v exekuci (většina takových lidí jich má hned několik) je neúnosný. Částečně situaci pomáhají změny zákonů – např. snadnější a rychlejší oddlužení, zvýšení nezabavitelné částky apod., nicméně situace stále není dobrá. V posledních letech je ale vidět, že politici se touto problematikou intenzivně zabývají a tak jsem mírným optimistou – věřím tomu, že procento lidí v exekuci či osobním bankrotu bude pomalu klesat a naopak index finanční gramotnosti bude stoupat.
