Co vše musíte platit, když nepracujete?

Povinnosti OBZP

• Oznamovací povinnost – povinnost pojištěnce je oznámit zdravotní pojišťovně skutečnost, že po celý kalendářní měsíc není plátcem pojistného jako OSVČ a není za něj plátcem pojistného zaměstnavatel ani stát.
• Povinnost platit pojistné – za každého pojištěnce musí být placeno pojistné na veřejné zdravotní pojištění, proto si ho pojištěnci v kategorii OBZP musí platit sami. Pro tento případ se vám bude hodit finanční rezerva.

Jaké jsou přípustné souběhy

Někteří pojištěnci mohou být vedeni současně ve více kategoriích, např. státní pojištěnec a zaměstnanec či OSVČ a zaměstnanec. Kdo je ale veden jako osoba bez zdanitelných příjmů – OBZP, nemůže být evidován v žádné jiné kategorii.

Kdo je nejčastěji OBZP

Osobou bez zdanitelných příjmů jsou občané bez příjmů ze závislé nebo samostatné výdělečné činnosti, kteří současně nejsou státními pojištěnci. OBZP se stává ten, kdo po celý kalendářní měsíc nemá žádné příjmy.

Nejčastěji studenti starší 26 let, občané v domácnosti nepečující alespoň o 1 dítě do 7 let nebo 2 děti do 15 let, občané sankčně vyřazeni z evidence na úřadu práce – ÚP nebo tam nejsou vedeni, anebo lidé pouze s pasivními příjmy.

Jsou to i pojištěnci, kteří mají jen příjmy, které nepodléhají dani z příjmů, např. příjem na základě DPP – dohody o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně, nebo příjem z DPČ – dohody o pracovní činnosti do 4 000 Kč měsíčně.

Kdy zadat měsíční platbu

Měsíční platbu na zdravotním pojištění musíte zaslat na účet příslušné zdravotní pojišťovny do 8. dne následujícího měsíce. Neplacení zdravotní pojištění je sankciováno, za každý 1 den prodlení je automaticky připisováno zákonné penále ve výši 0,05 % z dlužného pojistného. Zdravotní pojišťovny pohledávky vymáhají. Zkuste si proto své pohledávky zjistit v článku Jak zjistit kde všude dlužím peníze.

Kdo musí a nemusí platit sociální pojištění

Platit sociální pojištění musí zaměstnavatelé, zaměstnanci i OSVČ. Od povinnosti jsou osvobozeni OBZP, nepracující studenti, starobní důchodci, osoby pracující na dohody, které se vejdou do limitu, některé OSVČ vykonávající pouze vedlejší činnost a lidé s kapitálovými příjmy či výnosy z nájmů.

K výpočtu minimálních záloh je třeba znát minimální měsíční vyměřovací základ pro vedlejší činnost. Ten je 1/10 průměrné mzdy zaokrouhlené na koruny nahoru, tedy 4033 Kč.

Minimální měsíční záloha na sociální pojištění je 29,2 % z minimálního vyměřovacího základu. Minimální měsíční záloha pro OSVČ vykonávající hlavní činnosti v roce 2024 je 3 852 Kč, minimální záloha pro OSVČ vykonávající činnost jako vedlejší činí 1 413 Kč.

Pokud si nejste jisti, co platit, je možná na čase zvýšit si finanční gramotnost.

Dobrovolné důchodové pojištění v roce 2024

Průměrná mzda pro rok 2024 činí 43 967 Kč, z toho 1/4 je 10 992 Kč a z toho 28 % připadá na dobrovolné důchodové pojištění, což je 3 078 Kč. Dobrovolné placení důchodového pojištění vám přinese zisk doby důchodového pojištění.

• Investice do státního důchodu pro zvýšení důchodu.
• Zisk nároku na důchod – pokud máte málo odpracovaných let.
• Zvýšení průměrné mzdy – započte se i do vyměřovacího základu.
• Zisk ukončeného roku pojištění – když je lepší doplatit než odložit důchod.
• Doplacení dobrovolného pojištění při přiznání invalidního důchodu.
• Kombinace s vyloučenou dobou – pro dlouhodobě evidované na ÚP.
• Dobrovolné pojištění a předdůchod – nesníží se budoucí důchod.
• Optimalizace vyměřovacích základů OSVČ – navýší vyměřovací základ.
• Konec pracovní kariéry a důchod daleko – zisk doby důchodového pojištění.